Neponechal Jóachazovi vojenský lid, pouze padesát jezdců, deset vozů a deset tisíc pěšáků, neboť aramejský král je zničil a učinil je jako prach k zadupání.
Ostatní Jóašovy činy, všechny věci, které činil, a jeho udatné skutky, jak bojoval s judským králem Amasjášem, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.
Elíša onemocněl nemocí, na kterou měl zemřít. Přišel k němu izraelský král Jóaš a rozplakal se nad ním. Řekl: Můj otče, můj otče! Vozbo Izraele a jeho jezdci.
Řekl: Otevři okno na východ. Otevřel a Elíša řekl: Vystřel. Vystřelil a Elíša řekl: Šíp Hospodinovy záchrany a šíp záchrany proti Aramejcům. Zcela pobiješ Aramejce u Afeku.
Jednou se stalo, že pohřbívali nějakého muže, když tu uviděli loupežnou hordu. Hodili toho muže do Elíšova hrobu a šli. Jakmile se ten muž dotkl Elíšových kostí, ožil a postavil se na nohy.
Ale Hospodin jim byl milostiv, slitoval se nad nimi a pohleděl na ně kvůli své smlouvě s Abrahamem, Izákem a Jákobem; nechtěl je zničit a dosud je od sebe neodvrhl.
Jóaš, syn Jóachazův, znovu vzal z ruky Ben-hadada, syna Chazaelova, města, která vzal z ruky jeho otce Jóachaza. Třikrát ho Jóaš pobil v boji a získal zpět izraelská města.