V prvním roce vlády krále Kýra vydal král Kýros nařízení o domě Božím v Jeruzalémě: Dům ten budiž vystavěn na místě, kde se obětují oběti a jeho základy budiž zachovány. Jeho výška šedesát loket, jeho šířka šedesát loket,
Nadto zlaté a stříbrné nádoby domu Božího, které Nebúkadnesar odnesl z jeruzalémského chrámu a zanesl do Babylonu, nechť se vrátí. Ať jsou zaneseny na své místo do jeruzalémského chrámu a uložíš je v domě Božím.
Vydávám tímto nařízení, jak máte postupovat vůči těm judským starším při budování onoho domu Božího: že totiž náklady mají být oněm mužům pečlivě propláceny z královských prostředků, jež pocházejí z daní v Zaeufratí, aby nedocházelo k prostojům.
Též cokoliv by bylo potřeba, ať býčci, berani či jehňata k zápalným obětem Bohu nebes, pšenice, sůl, víno i olej podle přání jeruzalémských kněží jim budou dodávány každodenně bez nedbalostí,
Dále pak vydávám nařízení, aby komukoliv, kdo tento výnos poruší, byl z jeho domu vytržen trám a on byl vyzdvižen a naražen na něj; jeho dům ať je za to proměněn v hromadu sutin.
A Bůh, jenž tam dává přebývat svému jménu, ať svrhne každého krále i lid, který by vztáhl svou ruku, aby to porušil či poškodil onen dům Boží v Jeruzalémě. Já, Dareios, vydávám toto nařízení. Budiž provedeno pečlivě.
Judští starší stavěli a dařilo se jim za prorokování proroka Agea a Zacharjáše, syna Idova. Pak dostavěli a dokončili z nařízení Boha Izraele a z nařízení Kýra i Dareia i Artaxerxa, krále perského.
Při posvěcení tohoto domu Božího obětovali sto býků, dvě stě beranů, čtyři sta jehňat a jako oběť za hřích pro celý Izrael dvanáct kozlů podle počtu izraelských kmenů.
I jedli synové Izraele, kteří se vrátili z vyhnanství, a s nimi všichni, kdo se oddělili od nečistoty národů země, aby hledali Hospodina, Boha Izraele.
A slavili s radostí svátek nekvašených chlebů po sedm dní, neboť jim Hospodin způsobil radost, když vůči nim změnil srdce asyrského krále, takže posilnil jejich ruce při práci na domě Boha, Boha Izraele.