|
| 1 |
|
| Nato Jób odpověděl. Řekl: |
|
| 2 |
|
| Opravdu vidím, že vy jste ten pravý lid a s vámi vymře moudrost. |
|
| 3 |
|
| I já mám rozum jako vy, nejsem zpozdilejší než vy. S kým nepřicházejí poznatky podobné těmto? |
|
| 4 |
|
| Budu předmětem posměchu pro svého bližního, tím, kdo volal k Bohu, a odpověděl mu. Ryzí a spravedlivý je na posměch. |
|
| 5 |
|
| Neštěstí je hodno opovržení podle mínění bezstarostného člověka; je připraveno pro ty, kdo mají nejistý krok. |
|
| 6 |
|
| Stany ničitelů mají klid a bezpečí mají ti, kdo popouzejí Boha, ten, kdo přinesl boha ve své ruce. |
|
| 7 |
|
| Avšak jen se zeptej zvěře, ať tě poučí, a nebeského ptactva, ať ti to oznámí. |
|
| 8 |
|
| Nebo promlouvej s rozmyslem k zemi a vyučí tě; mořské ryby ti budou vyprávět. |
|
| 9 |
|
| Kdo z nich všech neví, že toto učinila ruka Hospodina? |
|
| 10 |
|
| V jeho ruce je duše všeho živého a duch veškerého lidského těla? |
|
| 11 |
|
| Ucho přece zkoumá výroky a patro ochutnává jídlo. |
|
| 12 |
|
| Mezi kmety je moudrost a dlouhý život dává rozumnost. |
|
| 13 |
|
| S ním je však moudrost a síla, jeho je rada a rozumnost. |
|
| 14 |
|
| Jestliže něco zboří, nebude to vybudováno, zavře za člověkem a nebude mu otevřeno. |
|
| 15 |
|
| Jestliže zadrží vody, vyschnou, vypustí je a vyvracejí zemi. |
|
| 16 |
|
| S ním je moc a obezřetnost, jemu patří svedený i svůdce. |
|
| 17 |
|
| Rádce vodí naboso a ze soudců dělá potřeštěnce. |
|
| 18 |
|
| Rozvázal pouta králů a na jejich bedra uvázal pás. |
|
| 19 |
|
| Kněze vodí naboso a podvrací ty, kdo pevně stojí. |
|
| 20 |
|
| Spolehlivým odnímá řeč a starcům bere rozvahu. |
|
| 21 |
|
| Na šlechtice vylévá pohrdání, uvolnil pás mocných. |
|
| 22 |
|
| Odhaluje hlubiny z temnoty, vyvedl na světlo nejhlubší tmu. |
|
| 23 |
|
| Vyvyšuje národy a hubí je, rozprostírá národy a zavádí je. |
|
| 24 |
|
| Odnímá rozum vůdcům lidu země, nechal je bloudit v bezcestné pustotě. |
|
| 25 |
|
| Tápou temnotou bez světla, nechal je bloudit jako opilce. |
|
|
|
|