×

Česká Bible Ekumenicky 2001

Jób 14

1
Člověk narozený z ženy má krátký věk, avšak nepokoje do sytosti.
2
Jako květ vzejde a zvadne, prchá jako stín a neobstojí.
3
Přesto na něj upíráš svůj zrak a přivádíš mě na soud s tebou.
4
Kdo dokáže, aby čisté vzešlo z nečistého? Vůbec nikdo.
5
Jestliže jsou stanoveny jeho dny, počet jeho měsíců je ve tvé moci, nepřekročí cíl, jejž jsi mu vytkl.
6
Odvrať od něho své oči, ať si pooddechne jako nádeník, který je rád, že má den za sebou.
7
Stromu zbývá aspoň naděje, že i když podťat, začne rašit znovu a že jeho výhonky růst nepřestanou,
8
byť odumřel jeho kořen v zemi a na prach ztrouchnivěl jeho pařez.
9
Jak ucítí vodu, pučí znovu, rozvětví se jako mladý stromek.
10
Zemře-li muž, rozpadne se. Zhyne-li člověk, kam se poděl?
11
Z moře se vytratí vody, řeka opadne a vyschne;
12
člověk ulehne a nepovstane a dokud nebesa budou, neprocitne, ze spánku se neprobudí.
13
Kéž bys mě skryl v podsvětí a schoval mě, než pomine tvůj hněv, stanovil mi lhůtu a pamatoval na mě.
14
Kdyby mohl ožít muž, jenž zemřel, čekal bych po všechny dny své služby, až budu vystřídán.
15
Zavolal bys a já bych se ozval, až se ti zasteskne po díle tvých rukou.
16
A kdybys pak počítal mé kroky, nedbal bys už mého hříchu,
17
zapečetěna by byla do uzlíku má nevěrnost, moji nepravost bys zastřel.
18
Také hora se rozpadne a zřítí, i skála se pohne z místa;
19
voda kameny omílá, svým proudem odplaví prach země; tak ničíš naději člověka.
20
Dotíráš na něho vytrvale, dokud neodejde, měníš jeho tvář a vyhostíš ho.
21
Neví, jsou-li jeho synové ve cti, není mu známo, jsou-li v nevážnosti.
22
Tělo bolestmi ho souží, sám nad sebou truchlí."
Czech Ekumenicky 2001 Bible
2001 Česká Biblická Společnost
:
Uložit Poznámky