|
| 1 |
|
| Jób na to odpověděl: |
|
| 2 |
|
| "Poslouchejte dobře mou řeč, potěšíte mě tím. |
|
| 3 |
|
| Strpte, abych též promluvil; až domluvím, posmíveje se. |
|
| 4 |
|
| Týká se mé lkání jen člověka? Což nemám důvod být netrpělivý? |
|
| 5 |
|
| Obraťte se ke mně, užasnete; dejte si na ústa ruku: |
|
| 6 |
|
| Když se rozpomínám, jsem naplněn hrůzou, mého těla se zmocňuje zděšení. |
|
| 7 |
|
| Proč naživu zůstávají svévolníci? Dožijí se vysokého věku, rozmohou se, kupí statky, |
|
| 8 |
|
| své potomstvo mají pevně kolem sebe, své potomky mají před očima, |
|
| 9 |
|
| v jejich domech je pokoj beze strachu, Boží hůl na ně nedopadá. |
|
| 10 |
|
| Jejich býk nebývá připouštěn nadarmo, jejich kráva se otelí a nezmetá. |
|
| 11 |
|
| Vypouštějí jako stádo své nezvedence a jejich děti skotačí. |
|
| 12 |
|
| Hulákají při bubínku a citaře a radují se za zvuku flétny. |
|
| 13 |
|
| Tráví své dny v pohodě a do podsvětí sestupují v mžiku. |
|
| 14 |
|
| Bohu říkají: »Jdi pryč od nás, nechcem o tvých cestách vědět. |
|
| 15 |
|
| Kdo je Všemocný, že mu máme sloužit, co nám prospěje obracet se na něj?« |
|
| 16 |
|
| Avšak svůj blahobyt nemají v svých rukou. Nechť jsou mi vzdáleny záměry svévolníků. |
|
| 17 |
|
| Jak náhle hasne kahan svévolníků a přicházejí na ně bědy! Bůh jim dá za úděl útrapy v svém hněvu, |
|
| 18 |
|
| jsou jak sláma ve větru a jako plevy uchvácené vichrem. |
|
| 19 |
|
| Bůh prý uchovává jejich ničemnosti jejich synům. Kéž splatí přímo jemu, aby to poznal! |
|
| 20 |
|
| Kéž na vlastní oči spatří svou bídu, vypije si kalich rozhořčení Všemocného. |
|
| 21 |
|
| Zajímá ho, co se stane s jeho domem po něm, když je počet jeho měsíců odměřen? |
|
| 22 |
|
| Bude někdo učit Boha vědomostem? On soudí přece i vysoko postavené. |
|
| 23 |
|
| Jeden zemře v plném květu, zcela bezstarostný, klidný, |
|
| 24 |
|
| jeho dížka je plná mléka a jeho kosti jsou prosáklé morkem. |
|
| 25 |
|
| Druhý zemře s hořkou duší, aniž okusil co dobrého. |
|
| 26 |
|
| Společně ulehnou do prachu a pokryjí je červi. |
|
| 27 |
|
| Hle, já vím, co zamýšlíte, vaším záměrem je způsobit mi příkoří. |
|
| 28 |
|
| Říkáte zajisté: »Kde je dům urozeného? Kde je stan, v němž přebývali svévolníci?« |
|
| 29 |
|
| Což jste se neptali mimojdoucích, neporozuměli jste jejich znamením? |
|
| 30 |
|
| V den běd bude zlý ušetřen, bude odnesen v den hrozné prchlivosti. |
|
| 31 |
|
| Kdo mu vytkne jeho cestu, kdo mu odplatí za to, co napáchal? |
|
| 32 |
|
| Až bude odnesen do hrobky, nad jeho rovem se bude bdít. |
|
| 33 |
|
| Hroudy v jámě budou mu lehké; potáhnou se za ním všichni lidé, bude jich před ním bezpočet. |
|
| 34 |
|
| Jak mě chcete těšit takovými přeludy? Vaše odpovědi - samá věrolomnost." |
|
|
|
|