|
| 1 |
|
| Davidův. Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé nitro mé, jeho svatému jménu! |
|
| 2 |
|
| Dobrořeč, má duše, Hospodinu, nezapomínej na žádné jeho dobrodiní! |
|
| 3 |
|
| On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje, |
|
| 4 |
|
| vykupuje ze zkázy tvůj život, věnčí tě svým milosrdenstvím a slitováním, |
|
| 5 |
|
| po celý tvůj věk tě sytí dobrem, tvé mládí se obnovuje jako mládí orla. |
|
| 6 |
|
| Hospodin zjednává spravedlnost a právo všem utlačeným. |
|
| 7 |
|
| Dal poznat své cesty Mojžíšovi, synům Izraele svoje skutky. |
|
| 8 |
|
| Hospodin je slitovný a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný; |
|
| 9 |
|
| nepovede pořád spory, nebude se hněvat věčně. |
|
| 10 |
|
| Nenakládá s námi podle našich hříchů, neodplácí nám dle našich nepravostí. |
|
| 11 |
|
| Jak vysoko nad zemí je nebe, tak mohutně se klene jeho milosrdenství nad těmi, kdo se ho bojí; |
|
| 12 |
|
| jak je vzdálen východ od západu, tak od nás vzdaluje naše nevěrnosti. |
|
| 13 |
|
| Jako se nad syny slitovává otec, slitovává se Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí. |
|
| 14 |
|
| On ví, že jsme jen stvoření, pamatuje, že jsme prach. |
|
| 15 |
|
| Člověk, jehož dny jsou jako tráva, rozkvétá jak polní kvítí; |
|
| 16 |
|
| sotva ho ovane vítr, už tu není, už se neobjeví na svém místě. |
|
| 17 |
|
| Avšak Hospodinovo milosrdenství je od věků na věky s těmi, kteří se ho bojí, jeho spravedlnost i se syny synů, |
|
| 18 |
|
| s těmi, kteří dodržují jeho smlouvu, kteří pamatují na jeho ustanovení a plní je. |
|
| 19 |
|
| Hospodin si postavil trůn na nebesích, všemu vládne svou královskou mocí. |
|
| 20 |
|
| Dobrořečte Hospodinu, jeho andělé, vy silní bohatýři, kteří plníte, co řekne, vždy poslušni jeho slova! |
|
| 21 |
|
| Dobrořečte Hospodinu, všechny jeho zástupy, vy, kdo jste v jeho službách a plníte jeho vůli! |
|
| 22 |
|
| Dobrořečte Hospodinu, všechna jeho díla, na všech místech jeho vlády. Dobrořeč, má duše, Hospodinu! |
|
|
|
|