|
| 1 |
|
| Davidův. Nevzrušuj se kvůli zlovolníkům, nezáviď těm, kdo jednají podle. |
|
| 2 |
|
| Uvadají rychle jako tráva, jak zelené býlí zvadnou. |
|
| 3 |
|
| Doufej v Hospodina, konej dobro, v zemi přebývej a zachovávej věrnost. |
|
| 4 |
|
| Hledej blaho v Hospodinu, dá ti vše, oč požádá tvé srdce. |
|
| 5 |
|
| Svou cestu svěř Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat. |
|
| 6 |
|
| Dá, že tvoje spravedlnost zazáří jak světlo, jako polední jas tvoje právo. |
|
| 7 |
|
| Ztiš se před Hospodinem a čekej na něj. Nevzrušuj se kvůli tomu, kdo jde úspěšně svou cestou, nad tím, kdo strojí pikle. |
|
| 8 |
|
| Odlož hněv a zanech rozhořčení, nevzrušuj se, ať se nedopustíš zlého, |
|
| 9 |
|
| neboť zlovolníci budou vymýceni, ale kdo naději skládá v Hospodina, obdrží zemi. |
|
| 10 |
|
| Ještě maličko a bude po svévolníkovi, všimneš-li si jeho místa, bude prázdné. |
|
| 11 |
|
| Ale pokorní obdrží zemi a bude je blažit dokonalý pokoj. |
|
| 12 |
|
| Proti spravedlivému strojí svévolník pikle, skřípe proti němu svými zuby. |
|
| 13 |
|
| Je však Panovníkovi jen k smíchu, vždyť on vidí, že jeho den přijde. |
|
| 14 |
|
| Svévolníci tasí meč, luk napínají, chtějí srazit poníženého a ubožáka, zabít ty, kdo chodí přímou cestou. |
|
| 15 |
|
| Jejich meč však jim do srdce vnikne, jejich luky budou zpřeráženy. |
|
| 16 |
|
| Lepší je to málo, co má spravedlivý, než bohatství mnoha svévolníků, |
|
| 17 |
|
| neboť svévolníkům budou přeraženy paže, kdežto spravedlivé Hospodin vždy podepírá. |
|
| 18 |
|
| Hospodinu jsou známy dny bezúhonných, jejich dědictví potrvá věčně. |
|
| 19 |
|
| V čase zlém nebudou zahanbeni, najedí se dosyta i za dnů hladu. |
|
| 20 |
|
| Avšak svévolníci zhynou, nepřátelé Hospodinovi se vytratí jak půvab lučin, vytratí se v dýmu. |
|
| 21 |
|
| Svévolník si půjčuje a k splácení se nemá, spravedlivý se však slituje a dává. |
|
| 22 |
|
| Požehnaní, ti obdrží zemi, zlořečení budou vymýceni. |
|
| 23 |
|
| Hospodin činí krok muže pevným, našel zalíbení v jeho cestě. |
|
| 24 |
|
| I kdyby klesal, nikdy neupadne, neboť Hospodin podpírá jeho ruku. |
|
| 25 |
|
| Od své mladosti, a jsem už starý, jsem neviděl, že by byl opuštěn spravedlivý, nebo že by jeho potomci žebrali o chléb. |
|
| 26 |
|
| Slituje se kdykoli a vypomůže půjčkou, také jeho potomci jsou požehnáním. |
|
| 27 |
|
| Odstup od zla, konej dobro, navěky pak budeš bydlet v zemi, |
|
| 28 |
|
| neboť Hospodin miluje právo a své věrné neopouští. Pod jeho ochranou budou věčně, kdežto plémě svévolníků bude vymýceno. |
|
| 29 |
|
| Spravedliví obdrží zemi a budou v ní bydlet navždy. |
|
| 30 |
|
| Ústa spravedlivého pronášejí moudrost, jeho jazyk vyhlašuje právo. |
|
| 31 |
|
| Má v svém srdci Boží zákon, jeho kroky nezakolísají. |
|
| 32 |
|
| Svévolník však číhá na spravedlivého, chce ho uštvat k smrti. |
|
| 33 |
|
| Ale Hospodin ho v jeho ruce neponechá, nedopustí, aby svévolně byl souzen. |
|
| 34 |
|
| Slož naději v Hospodina, drž se jeho cesty; povýší tě a obdržíš zemi a spatříš, jak budou svévolníci vymýceni. |
|
| 35 |
|
| Viděl jsem krutého svévolníka: Rozpínal se jako bujné křoví; |
|
| 36 |
|
| odešel a není, hledal jsem ho, nebyl k nalezení. |
|
| 37 |
|
| Přidržuj se bezúhonného, hleď na přímého; pokojný muž bude mít potomstvo. |
|
| 38 |
|
| Zato vzpurní budou do jednoho vyhlazeni, potomstvo svévolníků bude vymýceno. |
|
| 39 |
|
| Hospodin je spása spravedlivých, záštitou v čas soužení jim bývá. |
|
| 40 |
|
| Hospodin jim pomáhá a vyváznout jim dává, dá jim z moci svévolníků vyváznout a zachrání je, protože se k němu utíkají. |
|
|
|
|