Dříve, když kmen Efrajimovců promluvil, ostatní izraelské kmeny mu s respektem naslouchaly. Určoval právo, byl vznešený a vysoce postavený. Začal však uctívat falešného boha Baala a nastoupil tak cestu do záhuby.
Přesto se však nepoučil a jeho příslušníci činí nepravosti stále více a častěji. Ze stříbra si odlévají podobizny různých nestvůr a bohů, které si sami vymyslí. Přestože jsou to všechno jen obyčejné výtvory lidských rukou, říkají o nich: "Jedině těmto bohům obětujte! Tato telata uctívejte a líbejte!"
Proto zaniknou jako jitřní opar, jako rosa, která ihned po ránu mizí. Budou jako plevy, které odvane vítr, jako kouř, jenž vyletí z komína a rozplyne se.
Já je však z moci podsvětí vyplatím. Vykoupím je ze spárů smrti a budu se ptát: "Kde jsou, smrti, tvé morové nákazy a epidemie? Kam se, podsvětí, ztratila tvá ničivá a destruktivní moc? Nečekejte však nyní ode mne žádné slitování.
Přestože Efrajimovci vzkvétají a prosperují nejvíce ze všech izraelských kmenů, Hospodinův východní vítr, který se už zdvihá z pouště, jim všechny jejich jistoty vezme. Vyschnou jejich prameny a studny a nepřátelé je připraví o veškeré jejich bohatství.