|
| 1 |
|
| Poněvadž mnozí podjali se toho, aby uspořádali vypravování těch věcí, které se u nás naplnily, |
|
| 2 |
|
| jak nám je podali ti, kteří byli od počátku očitými svědky a přisluhovateli slova, |
|
| 3 |
|
| vidělo se i mně, kterýž jsem od prvopočátku vyzvěděl vše důkladně, pořádkem o tom psáti tobě, velmožný Theofile, |
|
| 4 |
|
| abys poznal pravdu těch věcí, kterým jsi byl vyučen. |
|
| 5 |
|
| Za časů Heroda, krále Judského, žil jistý kněz, jménem Zachariáš, ze třídy Abiovy, a měl manželku z dcer Áronových, a její jméno bylo Alžběta. |
|
| 6 |
|
| Oba byli spravedliví před Bohem, plníce všecky příkazy a předpisy Páně bez úhony. |
|
| 7 |
|
| A neměli žádného dítka, neboť Alžběta byla neplodná, a oba byli již pokročilí ve věku svém. |
|
| 8 |
|
| Stalo se pak, když v pořádku třídy své konal úřad kněžský před Bohem, |
|
| 9 |
|
| že podle obyčeje úřadu kněžského připadlo naň losem, aby vejda do chrámu Páně, zapálil v oběť kadidlo; |
|
| 10 |
|
| a všecko množství lidu modlilo se venku v době zápalu. |
|
| 11 |
|
| I ukázal se mu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře kadidlového, |
|
| 12 |
|
| a Zachariáš uzřev jej ulekl se a bázeň připadla na něho. |
|
| 13 |
|
| I řekl mu anděl: „Neboj se, Zachariáši; neboť vyslyšena jest modlitba tvá, a manželka tvá Alžběta porodí tobě syna, a nazveš jméno jeho Jan. |
|
| 14 |
|
| I budeš míti radost a plesání, a mnozí budou se radovati z jeho narození; |
|
| 15 |
|
| neboť bude veliký před Pánem, a vína a nápoje opojného píti nebude a již ze života matky své bude naplněn Duchem svatým, |
|
| 16 |
|
| a mnohé ze synův israelských obrátí ku Pánu Bohu jejich. |
|
| 17 |
|
| A on předejde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k dítkám a nevěřící ke smýšlení spravedlivých, by připravil Pánu lid hotový.“ |
|
| 18 |
|
| I řekl Zachariáš k andělovi: „Po čem to poznám? Neboť já jsem stár, a manželka moje pokročila ve věku svém.“ |
|
| 19 |
|
| A anděl odpověděl jemu: „Já jsem Gabriel, který stojím před Bohem, a jsem poslán, abych mluvil k tobě a ty věci ti zvěstoval. |
|
| 20 |
|
| I budeš němý a nebudeš moci mluviti až do dne, ve kterém se ty věci stanou, poněvadž jsi neuvěřil mým slovům, která se naplní časem svým.“ |
|
| 21 |
|
| A lid očekával Zachariáše, a divili se, že prodléval ve chrámě. |
|
| 22 |
|
| Když pak vyšel, nemohl k nim mluviti; i poznali, že měl vidění ve chrámě. A on pokyvoval jim a zůstával němý. |
|
| 23 |
|
| I stalo se, když naplnily se dnové služby jeho, odešel do svého domu. |
|
| 24 |
|
| A po těch dnech počala Alžběta, manželka jeho; i tajila se po pět měsíců řkouc: |
|
| 25 |
|
| „Takto mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzhlédl, aby odňal pohanu moji mezi lidmi.“ |
|
| 26 |
|
| Měsíce šestého pak anděl Gabriel poslán byl od Boha do města galilejského, jemuž jméno Nazaret, |
|
| 27 |
|
| k panně, zasnoubené muži, jemuž jméno bylo Josef, z domu Davidova, a jméno panny Maria. |
|
| 28 |
|
| A vešed k ní anděl, řekl: „Zdráva buď, milostiplná, Pán s tebou, požehnaná?s ty mezi ženami.“ |
|
| 29 |
|
| Ona pak (uzřevši jej) užasla nad řečí jeho a myslila, jaké by to bylo pozdravení. |
|
| 30 |
|
| I řekl jí anděl: „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. |
|
| 31 |
|
| Hle počneš v životě a porodíš syna a nazveš jméno jeho Ježíš. |
|
| 32 |
|
| Ten bude veliký a Synem Nejvyššího slouti bude, a Pán Bůh dá mu trůn Davida, otce jeho, a bude kralovati v domě Jakubově na věky, |
|
| 33 |
|
| a království jeho nebude konce.“ |
|
| 34 |
|
| I řekla Maria k andělu: „Kterak se to stane, když muže nepoznávám?“ |
|
| 35 |
|
| A odpověděv anděl řekl jí: „Duch svatý sestoupí v tebe, a moc nejvyššího zastíní tě; proto také to svaté, co se z tebe narodí, slouti bude Syn Boží. |
|
| 36 |
|
| A hle, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna ve stáří svém, a nyní jest již v šestém měsíci, ta, která slove neplodná, |
|
| 37 |
|
| neboť nemožná není u Boha nižádná věc.“ |
|
| 38 |
|
| I řekla Maria: „Aj já dívka Páně, staniž se mi podle slova tvého.“ Tu odešel od ní anděl. |
|
| 39 |
|
| Maria pak povstavši v těch dnech odešla s chvatem na hory do města Judova, |
|
| 40 |
|
| a vešedši do domu Zachariášova, pozdravila Alžbětu. |
|
| 41 |
|
| I stalo se, jak uslyšela Alžběta pozdravení Mariino, dítko zaplesalo v životě jejím, a Alžběta byla naplněna Duchem svatým. |
|
| 42 |
|
| I zvolala hlasem velikým řkouc: „Požehnaná’s ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého. |
|
| 43 |
|
| A odkud mi to, aby Matka Pána mého přišla ke mně? |
|
| 44 |
|
| Neboť hle, jak došel hlas pozdravu tvého do mých uší, zaplesalo radostí dítko v životě mém. |
|
| 45 |
|
| A blahoslavená, která uvěřila, neboť se vyplní ty věci, které jí byly pověděny od Pána.“ |
|
| 46 |
|
| I řekla Maria: „Velebí duše má Hospodina, |
|
| 47 |
|
| a duch můj zaplesal v Bohu, Spasiteli mém, |
|
| 48 |
|
| že vzhlédl na ponížení své služebnice, neboť hle, od této chvíle blahoslaviti mě budou všechna pokolení, |
|
| 49 |
|
| protože veliké věci učinil mi ten, jenž jest mocný; jeho jméno (jest) svaté, |
|
| 50 |
|
| a jeho milosrdenství (trvá) od pokolení do pokolení, těm, kteří se ho bojí. |
|
| 51 |
|
| On učinil mocné věci ramenem svým: Rozptýlil pyšné smýšlením srdce jejich, |
|
| 52 |
|
| sesadil mocné s trůnu a povýšil nízké. |
|
| 53 |
|
| Lačné naplnil dobrými věcmi a bohaté propustil prázdné. |
|
| 54 |
|
| Ujal se Israele, služebníka svého, aby byl pamětliv svého milosrdenství, |
|
| 55 |
|
| (jakož mluvil k otcům našim) vzhledem k Abrahamovi a potomstvu jeho navěky.“ |
|
| 56 |
|
| I zůstala Maria s ní asi tři měsíce, a navrátila se do svého domu. |
|
| 57 |
|
| Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna. |
|
| 58 |
|
| A sousedé i příbuzní její uslyšeli, že Hospodin prokázal jí veliké milosrdenství; i radovali se s ní. |
|
| 59 |
|
| A v den osmý přišli obřezat dítko a chtěli je nazvati dle jména otce jeho Zachariášem. |
|
| 60 |
|
| Ale matka jeho promluvivši pravila: „Nikoliv, ale slouti bude Jan.“ |
|
| 61 |
|
| I řekli k ní: „Vždyť není nikoho ve tvém příbuzenstvu, jenž by se tím jménem nazýval.“ |
|
| 62 |
|
| I pokynuli otci jeho, jak by chtěl, aby se jmenovalo. |
|
| 63 |
|
| A on požádav tabulky, napsal na ni: „Jan jest jméno jeho.“ I podivili se všichni. |
|
| 64 |
|
| A hned se otevřela ústa jeho i jazyk jeho a mluvil velebě Boha. |
|
| 65 |
|
| I připadla hrůza na všecky sousedy jeho a po všech horách judských rozhlašovaly se všecky ty věci, |
|
| 66 |
|
| a všichni, kteří to slyšeli, vštípili si to v srdce své řkouce: „Čím as bude toto dítko?“ Neboť ruka Páně byla s ním. |
|
| 67 |
|
| Zachariáš pak, otec jeho, byl naplněn Duchem svatým a prorokoval řka: |
|
| 68 |
|
| „Požehnán (buď) Hospodin, Bůh israelský, že vzhlédl a vykoupení zjednal lidu svému |
|
| 69 |
|
| a že vzbudil nám mocnou spásu v domě Davida, služebníka svého, |
|
| 70 |
|
| jakož byl mluvil ústy svatých proroků svých odvěkých, |
|
| 71 |
|
| spásu od nepřátel našich a z ruky všech, kteří nás nenávidí, |
|
| 72 |
|
| aby učinil milosrdenství s našimi otci a byl pamětliv svaté úmluvy své, |
|
| 73 |
|
| přísahy to, kterou přísahal Abrahamovi, našemu otci, že nám dá, |
|
| 74 |
|
| abychom vysvobozeni z rukou nepřátel svých, beze strachu sloužili jemu |
|
| 75 |
|
| ve svatosti a spravedlnosti před ním po všechny dny své. |
|
| 76 |
|
| A ty pak, dítko, prorokem Nejvyššího slouti budeš, neboť předejdeš před Pánem připravovat cesty jeho, |
|
| 77 |
|
| abys dal lidu jeho známost o spáse odpuštěním hříchů jejich |
|
| 78 |
|
| pro srdečné milosrdenství Boha našeho, ve kterém vzhlédl na nás vycházející z výsosti, |
|
| 79 |
|
| aby posvítil těm, kteří jsou ve tmě a stínu smrti, aby řídil nohy naše na cestu pokoje.“ |
|
| 80 |
|
| Dítko pak rostlo a sílilo podle ducha, a bylo na poušti až do dne, kdy se ukázalo lidu israelskému. |
|
|
|
|