Provinil-li jsem se tedy aneb spáchal-li jsem něco smrti hodného, nezdráhám se umříti; pakli však není nic na tom, z čeho mě tito obviňují, nikdo mě nemůže jim vydati. K císaři se odvolávám.“
Odpověděl jsem jim však, že u Římanů není obyčeje vydávati (na smrt) některého člověka dříve, než by obžalovaný měl žalobníky před sebou a obdržel příležitost proti obžalobě se hájiti.
Druhého dne tedy přišel Agrippa i Bernike s velikou nádherou, a když vešli do síně přijímací s tisícníky a předními muži města, byl k rozkazu Festovu přiveden Pavel.
I řekl Festus: „Králi Agrippo a všichni muži s námi zde přítomní, zde vidíte toho, pro něhož veškeré množství židů v Jerusalemě i zde na mne (prosbou) naléhalo křičíc, že nesmí déle žíti.
Ale nevím, co bezpečného bych o něm napsal svému pánu; proto přivedl jsem ho před vás, a zvláště před tebe, králi Agrippo, abych po výslechu věděl, co mám psáti;