A zvolal přemocně znějícím hlasem: „Padl, padl ten velký Babylon a stal se příbytkem démonů a vězením kdejakého nečistého ducha a vězením kdejakého nečistého a odporného ptáka,
náklad zlata, stříbra, drahého kamení, perel, kmentu, nachu, hedvábí a šarlatu i všelikého thujového dřeva, všelikých předmětů ze slonoviny a všelikých předmětů ze vzácného dřeva, mědi, železa a mramoru;
Vždyť v jedné hodině se ztratilo takové bohatství!“ „A každý kormidelník a všichni, kdo se plaví na nějaké místo, lodníci a všichni, kdo pracují na moři, stáli zdáli,
I posypali si hlavy popelem as pláčem a smutkem křičeli:, Běda, běda, to veliké město, v kterém zbohatli z jeho blahobytu všichni, kdo měli lodi na moři; vždyť v jedné hodině bylo zpustošeno!'“
Tu jeden silný anděl vzal kámen, veliký jako žernov, a hodil jej do moře se slovy: „Takto jedním rozmachem bude hozen Babylon, to velké město, a již po něm nebude stopy!
Hlas kitharistů, hudebníků, pištců a trubačů nikdy už nebude v tobě slyšeti, řemeslníka rozličného umění už nebude v tobě možno nalézti, zvuk mlýnského kamene už v tobě nezazní,
světlo lampy už nikdy v tobě nezasvítí, hlas ženicha a nevěsty už nikdy v tobě nezazní. Neboť tvoji kupci byli velmoži země a tvými kouzly byly oblouzeny všechny národy.