Pelištejci mezitím proti Izraelcům rozpoutali válku a izraelské bojovníky, kteří se pod jejich silným náporem dávali na útěk, pobíjeli a nechávali ležet v pohoří Gilbóa.
Zraněný Saul řekl svému zbrojnoši: "Vytas svůj meč a probodni mne dříve, než přijdou ti pohané a před smrtí mne zneuctí." Saulův zbrojnoš se však velmi bál a jeho přání nesplnil. Saul proto vytasil svůj vlastní meč a probodl se jím.
Když ostatní Izraelci na druhé straně údolí a na druhém břehu Jordánu viděli, že izraelská armáda se rozutekla a že Saul i jeho synové zahynuli, opustili svá města a uprchli. Pelištejci toho využili, přišli a opuštěná města obsadili.
Usekli mu hlavu, vzali jeho výzbroj a vypravili posly do všech koutů pelištejské země, aby přinesli zprávu o jeho smrti mezi všechen lid a do chrámu svých falešných bohů.
11-12 Když se obyvatelé Jábeše v Gileádu doslechli, co Pelištejci se Saulem udělali, vyslali do Bét-šanu všechny své válečníky. Ti putovali celou noc, a když tam konečně dorazili, sňali Saulovo tělo i mrtvoly jeho synů z bétšanských hradeb a odnesli je do Jábeše, kde je zpopelnili.