Biblia en un año Jasypoteĩ 7 1:1-181. Acab omano rire, Moab opu'ã Israel rehe.2. Ocozías katu ho'a ovetã rupi hóga guasu Samaría pegua koty yvatégui ha oñehunga vai. Upérõ oporanduka Baal-Zebub, tupã Ecrón peguápe, okuera jeýtapa.3. Ñandejára remimbou*f** katu he'i Elías Tisbé guápe: “Tereho mburuvicha guasu Samaría pegua rembijokuái ruguãitĩvo, ha eporandu chupe kuéra, ndaipóri mba'épa Tupã Israélpe ajeve oho oporandu*f** Ecrón pegua tupã Baal-Zebúbpe.4. Ha ere avei chupe, che, opa mba'e Jára ha'ekaha Ocozíaspe nopu'ã mo'ã veimaha hupágui, omanótagui.” Elías ojapo upéicha.5. Umi tembijokuái oho jey mburuvicha guasu rendápe ha ha'e oporandu chupe kuéra: —Mba'ére piko peju jey?6. Ha'e kuéra he'i: —Osẽ haguére ore ruguãitĩvo peteĩ kuimba'e he'íva oréve roju jey haguã mburuvicha guasu ore jokuái vaekue rendápe ha ro'e chupe: ‘Péicha he'i Ñandejára: Ndaipóri nga'u piko Tupã Israélpe, ajeve remondo reporandúvo tupã Ecrón pegua Baal-Zebúbpe? Rejapo haguére upéva, nerepu'ã mo'ã véima nde rupágui, remanótagui.’7. Pe mburuvicha guasu oporandu chupe kuéra: Mba'eichagua piko pe kuimba'e osẽ vaekue pene ruguãitĩvo ha he'i péicha?8. Ha'e kuéra he'i chupe: —Peteĩ kuimba'e oñemondéva ahoja haguepávape ha iku'a jokuaha mymba pirekuégui. Mburuvicha guasu he'i: —Elías Tisbegua niko hína!9. Ha pya'e omondo ipiári peteĩ mburuvicha 50 ñorãirõhára reheve. Oguahẽvo ha'e kuéra, Elías oguapy hína peteĩ yvyty ru'ãme. Ha pe mburuvicha he'i chupe: —Maranduhára! Mburuvicha guasu he'i reguejy haguã.10. Elías he'i chupe: —Che ramo maranduhára, to'a tata yvágagui ha ta ne mbokusugue ne irũ nguéra reheve. Upe vove ho'a tata yvágagui ha ombokusugue chupe kuéra.11. Mburuvicha guasu omondo jey ambue mburuvicha 50 ñorãirõhára reheve, ha upéva he'i Elíaspe: —Maranduhára, mburuvicha guasu he'ika reguejy haguã ko'agãite voi!12. Elías he'i chupe: —Che ramo maranduhára, to'a tata yvágagui ha ta ne mbokusugue ne irũ nguéra reheve. Upe vove ho'a tata yvágagui ha ombokusugue chupe kuéra.13. Upéi mburuvicha guasu omondo jey ambue mburuvicha 50 ñorãirõhára reheve. Ha pe mburuvicha mbohapyha ojupi Elías renda peve ha oñesũ henondépe he'ívo chupe: —Maranduhára, anína ore juka, ore niko ne rembiguái.14. Ho'a kuri tata yvágagui ha ombokusugue ore mboyve guarépe. Ajerure ndéve ore poriahurereko haguã.15. Upérõ Ñandejára remimbou he'i Elíaspe: —Tereho katu hendive, ani rekyhyje. Elías oguejy ha oho pe mburuvicha ndive mburuvicha guasu rendápe,16. ha he'i chupe: —Kóicha he'i Ñandejára: ‘Remondo haguére ne rembijokuái oporandu haguã Ecrón tupã Baal-Zebúbpe, ndaipórirõ guáicha Israélpe Tupã reporandu haguãme, nerepu'ã mo'ã véima nde rupágui, remanótagui.’17. Ha upéicha ojehu: Ocozías omano, he'i haguéicha Ñandejára Elías rupi. Ocozías ndaita'ýrai ha upéva rehe oisãmbyhy hendaguépe ityvýra Joram. Kóva ojehu mokõi áño oisãmbyhy hague Judápe Joram, Josafat ra'y.18. Ocozías rekovekue ha pe ojapo vaekue, ojehai Israel ruvicha guasu kuéra kuatiápe. 2:1-251. Oguahẽvo pe ára Ñandejára ogueraha haguã Elías yvágape peteĩ yvytu ratãme, Elías ha Eliseo osẽ Guilgálgui.2. Elías he'i Eliséope: —Epyta ko'ápe, Ñandejára che mondógui Betélpe. Eliseo katu he'i chupe: —Ñandejára rehe ha nde rehe voi ha'e ndéve ndoroheja mo'ãiha neño. Upérõ oho oñondive Betel peve.3. Maranduhára*f** kuéra oikóva Betélpe katu osẽ Eliseo ruguãitĩvo ha he'i chupe: —Reikuaa piko Ñandejára oipe'ataha nde hegui ko árape ne mbo'ehára? —Aikuaáma, he'i Eliseo, pekirirĩ.4. Upéi Elías he'i Eliséope: —Epyta ko'ápe, Ñandejára che mondógui Jericópe. Eliseo katu he'i chupe: —Ñandejára rehe ha nde rehe voi ha'e ndéve ndoroheja mo'ãiha neño. Upérõ oho oñondive Jericó peve.5. Maranduhára kuéra oikóva Jericópe katu osẽ Eliseo ruguãitĩvo ha he'i chupe: —Reikuaa piko Ñandejára oipe'ataha nde hegui ko árape ne mbo'ehára? —Aikuaáma, he'i Eliseo, pekirirĩ.6. Upéi he'i chupe Elías: —Epyta ko'ápe, Ñandejára che mondógui Jordánpe. Eliseo katu he'i chupe: —Ñandejára rehe ha nde rehe voi ha'e ndéve ndoroheja mo'ãiha neño. Upérõ oho mokõivéva,7. ha 50 maranduhára oguahẽ ha opyta mombyrymi hovái kuéra; Elías ha Eliseo katu opyta y Jordán rembe'ýpe.8. Upérõ Elías oipe'a ijahoja, ombyapakua ha oinupã pe y. Pe y oñemboja'o, ha mokõive ohasa pe ysyry guasu mbyte rupi, yvy rupi ramo guáicha.9. Ohasa rire, Elías he'i Eliséope: —Mba'épa reipota ajapo nde rehe ajereraha mboyve nde ypýgui. Eliseo he'i chupe: —Aipota reme'ẽ chéve mokõi nde espíritu pehẽngue.10. Elías he'i chupe: —Namichĩri pe rejeruréva. Che recha ramo ajererahávo nde hegui, rerekóta. Ỹrõ, noñeme'ẽ mo'ãi ndéve.11. Ha'e kuéra oguata ha oñe'ẽ aja oñondive, upéicha háguinte ou sapy'a peteĩ kárro tata, kavaju tata reheve avei, oipe'áva chupe kuéra ojuehegui ha Elías ojehupi yvágape peteĩ yvytu ratãme.12. Ohechávo upéva Eliseo osapukái: “Che ru, che ru, nde vaekue Israélpe guarã ñorãirõhára aty mbaretéicha!” Upe rire ndohechavéi Elíaspe. Upérõ Eliseo omondoro ijao.13. Upéi ohupi pe ahoja ho'a vaekue Elíasgui, oho jey Jordánpe ha opyta hembe'ýpe,14. upéi oinupã pe y upe ahojápe ha he'i: “Mamo piko oĩ Tupã Elías Jára?” Oinupã vove upe y, oñemboja'o mokõi hendápe ha Eliseo ohasa jey pe ysyry rupi.15. Maranduhára kuéra Jericó pegua, oĩva hovái, he'i ohechávo chupe: “Elías espíritu oguapy ko'ágã Eliseo ári!” Upérõ oho hikuái huguãitĩvo ha ojayvývo henondépe,16. he'i chupe: —Ore ne rembiguái kuéra apytépe oĩ 50 kuimba'e py'a guasu. Torohóna ne mbo'ehára rekávo, ani upeichahágui Tupã espíritu oity mba'e ra'e chupe peteĩ yvytýpe térã ñúme. Ha'e katu he'i: —Nahániri, ani pemondo avavépe.17. Ha'e kuéra ojerure etereígui, ipahápe oheja omondo umi 50 kuimba'e, ha umíva oheka Elíaspe mbohapy ára pukukue ha ndojuhúi.18. Upérõ ou jey hikuái Jericópe opyta haguépe Eliseo, ha ha'e he'i chupe kuéra: —Ha'éma voi kuri peẽme ani haguã peho.19. Umi Jericogua he'i Eliséope: —Rehechaháicha ore táva oĩ iporãháme, pe y katu ivai ha omomembykua kuña kuérape.20. Eliseo he'i chupe kuéra: —Peru chéve peteĩ ña'ẽmbe pyahu juky reheve. Ha'e kuéra ogueru vove pe ña'ẽmbe pyahu,21. Eliseo oho pe ykuápe ha opoi pype juky, he'ívo: —Péicha he'i Ñandejára: “Che amopotĩma ko y; águive ndoporojuka mo'ãvéi ha nomomembykua mo'ãvéi kuña kuérape.”22. Upe guive pe y opyta ipotĩ, he'i haguéicha Eliseo.23. Eliseo oho upégui Betel gotyo. Ojupi ohóvo pe tape rupi ha peteĩ mitã aty upe táva pegua, oñembohory hese ha osapukái chupe: “Néike akã perõ, ejupíke!”24. Eliseo ojere, oma'ẽ hese kuéra ha ombojeharu Ñandejára rérape. Upete vove osẽ mokõi tymba ñarõ ka'aguýgui ha oipehe'ãmba 42 ha'e kuéravape.25. Upéi Eliseo oho yvyty Carmélpe ha upégui ou jey Samáriape. 71:9-169. Che tujávo ani che reja rei, che kangývo ani nde resarái che hegui.10. Umi che rayhu'ỹva otaky che rehe, umi che jukaséva he'i kirirĩháme:11. “Tupã niko oheja reíma chupe. Tapeho hapykuéri, pejapyhy. Avave noipytyvõ mo'ãi chupe.”12. Tupã, ani reñemomombyry che hegui. Pya'e eju che pytyvõ.13. Umi che rehe oñemoĩva toñemotĩ ha toñehundi, umi oipotáva ahasa vai tĩndyhápe toiko ha tojepukapa hese kuéra.14. Che katu, nde rehénte ajeroviáne ha ára ko'ẽre ko'ýte romomba'e guasúne.15. Opa árape amoherakuãne, nde ore renohẽha rojejopy vaihágui ha reme'ẽha oréve teko joja. Jepe ko'ã mba'e ndaijái che akãme.16. Amoherakuãne umi mba'e tuichaite rejapo vaekue Ñandejára. Amoherakuãne nde añonteha upe nde reko jojáva. 18:6-86. Itavýva juru oporomoingo vai, ha iñe'ẽ ojerure tukumbo.7. Itavýva ho'a ijuru rupi, ha iñe'ẽme omoñuhã hekove.8. Ñe'ẽ rei niko ku mba'e he'ẽicha, ñande py'a ruguápe oñemohendáva.Juan 16:1-331. Ha'e peẽme ko'ã mba'e ani haguã ikangy pende jerovia che rehe.2. Peñemosẽta umi Tupãme oñemomba'e guasu haguã oñeñembyatyhágui, ha oguahẽ vaerã ára oĩ ramo pende jukáva, ogueroviáne ojapoha iporãva Tupãme guarã.3. Péicha ojapóne hikuái nda ore kuaái haguére. Ndoikuaái che Rúpe ha nda che kuaái chéve.4. Ha'e peẽme ko'ã mba'e, ágã oguahẽ vove upe ára pene mandu'a haguã che amombe'u hague peẽme. Nda'éi kuri peẽme iñepyrũmbýpe, aimégui pene ndive upérõ.5. Ko'ágã katu niko aháta aime haguã upe che mbouhare ndive, ha peẽ napeporandúi chéve moõpa aháta.6. Upéva rangue, ha'e haguére peẽme ko'ã mba'e peñembyasy.7. Añetéko ha'e peẽme: Iporãvéta niko peẽme che aha ramo. Ndahái ramo, pene Pytyvõhára ndou mo'ãi oĩ haguã pene ndive. Che aha ramo katu, che amboúta chupe peẽme.8. Ágã ha'e ou vove, ohechauka porãta opavavépe mávapa umi iñangaipáva, máva áripa ndo'ái mba'eve ivaíva, ha mávapepa Tupã ohundíta.9. Mávapa umi iñangaipáva? Umi che rehe ojerovia'ỹva.10. Máva áripa ndo'ái mba'eve ivaíva? Che ári, che ahátava che Ru rendápe, ha nda che recha mo'ãvéi.11. Mávapepa Tupã ohundíta? Upe oguerekóva ipo guýpe ko yvy, ha Tupã he'ímava oñehundi haguã.12. Heta mba'e gueteri areko ha'e vaerã peẽme, ko'ágãnte ndaikatu mo'ãi oikepa peẽme pene akãme.13. Ágã Espíritu ou vove oikuaaukáva mba'eichaguápa Tupã, ha'e ohechaukáta peẽme mba'épa upe añetegua. Ha'e noñe'ẽ mo'ã ijehegui reínte, amombe'úta peẽme umi mba'e ha'e ohendu vaekue, ha oikuaaukáta avei peẽme umi mba'e ojehútava.14. Ha'e ohechaukáta peẽme mba'eichaitépa che tuicha. Ojapyhýta upe che ame'ẽvagui chupe oikuaauka haguã peẽme.15. Opa mba'e che Ru oguerekóva, che mba'e avei. Upévare ha'e pe Espíritu ojapyhytaha che ame'ẽvagui chupe oikuaa haguã peẽme.16. Ko'ẽrõite, peẽ nda che recha mo'ã véima. Upe riremínte katu che recha jeýta.17. Upépe, oĩ Jesús remimbo'e kuéra oporandúva ojupe: --Mba'éiko pe he'iséva? He'i ñandéve ko'ẽrõite ndajahecha mo'ã veimaha chupe, ha upe riremínte jahecha jeytaha chupe, ohótagui Túva rendápe.18. Mba'éiko he'ise he'i ramo ‘ko'ẽrõite’? Ndajaikuaái niko mba'e rehépa oñe'ẽ?19. Jesús ohecha kuaa ha'e kuéra oguerekoha oporanduséva chupe, ha he'i chupe kuéra: --Ha'e niko peẽme kuri ko'ẽrõite nda che recha mo'ã veimaha, ha upe riremínte che recha jeytaha. Upévare piko peporandu peína ojupe?20. Añetehápe ha'e peẽme: Pene rasẽ ha peñembyasýta yvypóra kuéra ovy'a aja. Peẽ peñembyasy ramo jepe, upéi pene ñembyasy hendaguéta vy'ápe.21. Peteĩ kuña imembýtarõ niko heta ohasa asy oguahẽvo imemby haguã. Imemby rire katu ovy'a ogueru haguére peteĩme ko yvy ári ha hesarái ohasa asy hague.22. Péicha avei peẽ, ko'ágã pehasa asy peína. Ágã che aju jey vove pohechávo katu, pene renyhẽta vy'águi ha avave ndaikatu mo'ã oipe'a pende hegui upéva.23. Upéva upe árape napeporandu mo'ã véima chéve mba'eve. Añetéko ha'e peẽme: Che Ru ome'ẽta peẽme opa mba'e pejeruréva chupe che rérape.24. Ko'agãite peve niko mba'eve gueteri ndapejeruréi che rérape. Pejerure ha oñeme'ẽta peẽme, pene renyhẽ haguã vy'águi.25. Ñe'ẽ mbojojápe niko añe'ẽ peẽme aikóvo ko'ágã peve. Oguahẽta katu ára ha upérõ na ñe'ẽ mo'ã véima peẽme péicha. Amombe'u porãta peẽme opa mba'e che Rúre.26. Upéva upe árape, pejeruréta chupe che rérape. Ha che natekotevẽ mo'ãi ajerure chupe pende rehe,27. che Ru voi pende rayhúgui. Ha'e pende rayhu, peẽ che rayhúgui chéve, ha pegueroviágui che ajuha Tupãgui.28. Che Ru rendágui asẽ vaekue aju haguã ko yvy ári. Ha ko'ágã ahejáta ko yvy, aha jey haguã che Ru rendápe.29. Upépe hemimbo'e kuéra he'i chupe: --Ko'ágã ae reñe'ẽ ñe'ẽ ñembojoja'ỹre, ha roikuaa porã upe eréva.30. Ko'ágã rohecha kuaa reikuaaha opa mba'e ha natekotevẽiha avave oporandu ndéve mba'eve. Upévare roguerovia rejuha Tupãgui.31. Jesús he'i chupe kuéra: --Añetehápe piko peroviáma ko'ágã?32. Oguahẽ hína pe ára ha ko'agãite voi, peẽ pene sarambítavo opa rupi, ha che reja cheño. Naime mo'ãi cheño, che Ru oĩtagui che ndive.33. Ha'e peẽme ko'ã mba'e py'a guapy pejuhu haguã pejoajúvo che rehe. Heta pehasa asýta ko yvy ári, péicharõ jepe, pende py'a guasu kena. Che poguýpema niko oĩ ko yvy. Guarani Bible 1996 Guarani DC Bible © Sociedad Bíblica Paraguaya, 1996