Biblia en un año
Jasypoteĩ 8

1. Áño 18 oisãmbyhy hague Josafat Judápe, Joram Acab ra'y oñepyrũ oisãmbyhy Israel retã ha oisãmbyhy Samáriape 12 áño.
2. Hembiapokue ivai Ñandejára renondépe, ndaha'éi jepe ivai etéva isy ha itúva rembiapo kuéicha; oipe'a niko pe ita oñemboykéva Baal*f** peguarã, itúva ojapo vaekue.
3. Opáichavo ojapo opa umi mba'e vai ojapo vaekue Jeroboam Nabat ra'y, ha umíva rupi ojapouka ivaíva Israel guápe.
4. Mesa, Moab ruvicha guasu, omoñemoña ovecha ha opaga vaerã Israel ruvicha guasúpe 100.000 ovecha ra'y ha 100.000 ovecha mácho ilána reheve.
5. Acab omano rire katu Moab ruvicha guasu opu'ã Israel ruvicha guasúre.
6. Upérõ Israel ruvicha guasu Joram osẽ Samáriagui ha ohecha opa Israel ñorãirõhára.
7. Upéi he'ika Judá ruvicha guasúpe: “Moab ruvicha guasu opu'ã che rehe. Che moirũsépa ñañorãirõ haguã hendive?” Judá ruvicha guasu he'i chupe: “Romoirũta. Che, che ñorãirõhára ha kavaju arigua kuéra niko roĩ ne ndive ha ne génte kuéra ndive.
8. Ha mamo rupípa ñandyrýta hese?” Joram he'ika chupe: “Edom pegua yvy ojeiko'ỹha rupi.”
9. Upéicha Israel, Judá ha Edom ruvicha guasu kuéra oñepyrũ oho oñondive. Opáichavo heta ojere vaerã ha oguata 7 ára pukukue; upévare opa pe y iñorãirõhára ha hymba kuéra peguarã.
10. Upérõ Israel ruvicha guasu he'i: —Háke! Ha'etéku Ñandejára ñande rerúva ko'ápe mbohapy mburuvicha guasúpe ñane me'ẽ haguã Moabgua pópe.
11. Josafat oporandu: —Ndaipóri piko árupi peteĩ Ñandejára ñaporandu*f** haguã Ñandejárape ha'e rupi? Peteĩ mburuvicha Israel guáva he'i: —Ápe oĩ Eliseo Safat ra'y, Elías moirũhare.
12. Josafat he'i: —Ñandejára ñe'ẽ oĩ hendive! Israel ruvicha guasu, Josafat ha Edom ruvicha guasu oho pya'e hikuái Eliseo rendápe.
13. Eliseo katu he'i Israel ruvicha guasúpe: —Che rejápe! Tereho eporandu nde ru ha nde sy kuérape! Israel ruvicha guasu he'i chupe: —Ñandejára ore reru ko'ápe, mbohapy mburuvicha guasu ro'a haguã Moabgua pópe.
14. Upérõ Eliseo he'i chupe: —Ñandejára ipu'akapáva che jokuáiva rehe ha'e ndéve, ndaha'éi rire Judá ruvicha guasu Josafat rehehápe, nde rova rehe jepe nama'ẽi vaerã mo'ã.
15. Peru katu chéve ko'ápe peteĩ músiko! Pe músiko oñepyrũ vove ombopu, Ñandejára oñemomba'e Eliseo rehe,
16. ha Eliseo he'i: —Ñandejára he'ika: ‘Pejapo heta y rendarã ko ñúme,
17. ndoipeju mo'ãi ramo yvytu ha ndoky mo'ãi ramo jepe, ko ñu henyhẽta ýgui ha opa peẽ pey'úta, pene rymba kuéra ha pende kavaju kuéra avei.
18. Ha oĩve gueteri hína: Ñandejára omoĩta pende pópe Moab guápe,
19. ha peẽ pehundíta itáva kuéra oñembotápiava, itáva kuéra oñemombaretéva, peikytĩta opa yva máta, pembotýta umi ykua kuéra ha pemyenyhẽta itágui ikokue kuéra.’
20. Ha upéicha ojehu. Upe ára ambuépe, pe mba'e kuave'ẽ hórape, ou Edómgui y ha omyenyhẽ pe ñu.
21. Upe aja Moabgua oikuaa mburuvicha guasu kuéra ouha ondyrývo hese kuéra ha upérõ ohenói opa mitã rusu ha kakuaávape oĩva ñorãirõrã ha oho oñemohenda upe tetã rembe'ýpe.
22. Pyhareve opu'ãvo, pe kuarahy ohesape y ári ha umi Moabgua ohecha henondépe kuéra pe y pytã tuguýicha,
23. ha he'i hikuái: “Upéva tuguy hína. Umi mburuvicha kuéra oñorãirõ ra'e oñondive ha ojojukapa. Néike Moabgua, jaha katu ñañemomba'e umi ha'e kuéra oheja vaekuére.”
24. Ha oikévo Moabgua umi Israelgua rekohápe, Israelgua ondyry hese kuéra ha omboguevi. Upérõ Israelgua omuña ha ojuka chupe kuéra,
25. upéi ohundi itáva kuéra, omyenyhẽ itágui ikokue kuéra, omboty ijykua kuéra ha oikytĩ opa yva máta. Táva Quir-Haréset ñoite opyta. Umi ónda poiha katu omongora ha oñemomba'e hese.
26. Moab ruvicha guasu ohechávo umi oúva chupe hetaveha chugui, ogueraha 700 ñorãirõhára yvy rupigua oñemopa'ũ haguã oĩháme Edom ruvicha guasu. Ha nosẽi chupe.
27. Upérõ ogueraha ita'ýra ypykue oisãmbyhy vaerã hendaguépe ha oikuave'ẽ mymbahapy*f** ramo táva tápia ári. Kóva oporombopochy eterei Israelguáre, ha upévare ha'e kuéra ohupi hekoha ha oho jey hetãme.
1. Peteĩ kuña, maranduhára*f** rembirekore, oho Eliseo rendápe ha he'i chupe: —Che ména omano ha nde reikuaa ha'e omomba'e hague Ñandejárape. Ko'ágã pe mba'e porukahare ou ha oguerahase hembiguairã mokõi che memby.
2. Eliseo oporandu chupe —Mba'e piko ikatu ajapo nde rehe? Ere chéve mba'épa rereko nde rógape. Ha'e he'i chupe: —Ndarekói mba'eve, peteĩ ñandyry ryru mínte.
3. Upérõ Eliseo he'i chupe: —Tereho eiporu nde róga jereregua kuéragui mba'e ryru heta porã.
4. Upéi eike nde rógape ne memby kuéra ndive, emboty pe okẽ, emyenyhẽ rehóvo ñandyrýpe opa umi mba'e ryru ha emboyke umi henyhẽva.
5. Pe kuña oho hógape ha oñemboty imemby kuéra ndive. Upérõ oñepyrũ omyenyhẽ ñandyrýpe umi mba'e ryru ha'e kuéra ombohasáva chupe.
6. Henyhẽmbáma ramo umi mba'e ryru, he'i peteĩva imembýpe: —Embohasave chéve. Imemby katu he'i chupe: —Ndaipóri véima. Upe vove pe ñandyry ndosyryvéi.
7. Upéi ha'e oho omombe'u pe maranduhárape, ha ha'e he'i chupe: —Tereho eñemu pe ñandyry rehe ha hepykuépe emyengovia pe mba'e poruka harépe, ha pe hembývagui ikatúta reiko nde ha ne memby kuéra.
8. Peteĩ jey Eliseo ohasa Sunem rupi ha peteĩ kuña upepegua, ojeapóva mba'e ramo, he'i jey-jey chupe oho haguã okaru hendive. Ha ohasávo upérupi, Eliseo oho jepi hógape okaru.
9. Upérõ ha'e he'i iménape: —Aikuaa ko kuimba'e oúva ñande rógape okaru haguã, peteĩ Tupã maranduhára*f** marangatuha.
10. Jajapóna ñande róga ári peteĩ koty chupe guarã. Ñamoĩta chupe hupa, imesa, apyka ha hesapeharã. Upéicha oguahẽ ramo ñande rógape ikatúta opyta upépe.
11. Peteĩ jey, oguahẽ ramo ikotýpe opyta haguã oke,
12. he'i hembiguáipe hérava Guehazí: Ehenói pe kuñakarai Sunem guápe. Pe tembiguái ohenói chupe, ha ha'e ou rire, Eliseo he'i hembiguáipe:
13. —Ere pe kuñakaraípe ipy'a porãite vaekue ñane ndive, mba'épa ikatu jajapo hese, oipotápa ñañe'ẽ hese karai mburuvicha guasúpe térã ñorãirõhára kuéra ruvichápe. Ha'e he'i: —Che aĩ porã ko'ápe che rehegua kuéra apytépe.
14. Eliseo he'i: —Ha mba'éiko ikatu jajapo hese? —Ndaikuaái, —he'i Guehazí—. Naimembýi, ha iména itujáma.
15. —Ehenói chupe, —he'i Eliseo. Pe tembiguái ohenói ha ha'e opyta oñembo'y ikoty rokẽme.
16. Upérõ Eliseo he'i chupe: —Pe áño oúvape guarã, ko'ã ára rupi rerekóta ne memby nde jyva ári. Ha'e he'i chupe: —Nde niko peteĩ karai marangatu, ani kena che mbotavy.
17. Ha Eliseo he'i haguéicha ha'e hye guasu ha pe áño ambuépe imemby.
18. Pe mitã okakuaa ha peteĩ jey osẽ ohechávo itúvape oĩva kóga mono'õhára ndive,
19. ha oñemoĩ osapukái chupe: —Áina che akã! Che akã rasy eterei! Upérõ itúva he'i peteĩ hembiguáipe: —Eraha isy rendápe.
20. Pe tembiguái ogueraha chupe isy rendápe, ha ha'e omboguapy chupe hapy pa'ũme asaje pyte peve. Upérõ pe mitã omano.
21. Isy katu ohupi chupe maranduhára kotýpe, omoĩ hupa ári ha osẽ ombotývo pe okẽ.
22. Upéi ohenói iménape ha he'i chupe: —Embou che rendápe peteĩ tembiguái che rymba vúrro reheve, taha maranduhára rendápe. Upéi aju jeýta. Iména oporandu chupe:
23. —Mba'ére piko rehóta ko árape? Ndaha'éi niko jasy pyahu térã pytu'uha ára. —Ani rejepy'apy, —he'i ha'e.
24. Ombyapeka hymba vúrro ha he'i hembiguáipe: —Jaha katu! Aníke rehejátei opyta che rymba vúrro che ha'e peve ndéve.
25. Upéicha oho ha oguahẽ yvyty Carmélope, oĩháme maranduhára. Eliseo ohecha chupe mombyrýgui ha he'i hembiguái Guehazípe: —Kuña karai Sunemgua hína.
26. Tereho huguãitĩvo ha eporandu mba'éichapa oiko ha'e, iména ha imemby. Ha'e he'i pe tembiguáipe oiko porãnteha.
27. Upéi oguahẽ pe yvyty oĩháme Eliseo, ha oñañuã ipy. Guehazí oñemboja oipe'a haguã ha Eliseo he'i chupe: —Eheja, ojepy'apy eterei hína, ha ko'ágã peve Ñandejára nde'íri chéve mba'épa ojehu chupe.
28. Upérõ ha'e he'i chupe: —Karai, che piko ajerure ra'e ndéve che membyrã? Nda'éi piko ndéve ra'e ani haguã che mbotavy?
29. Upérõ Eliseo he'i Guehazípe: —Eraha che yvyra jekoha ha tereko amoite. Rejotopáva ndive ani reñe'ẽ chupe, ha oĩrõ oñe'ẽva ndéve, ani ere chupe mba'eve. Upéi emoĩ pe yvyra jekoha mitã rova ári.
30. Pe mitã sy katu he'i Eliséope: —Ñandejára rehe ha nde rehe voi ha'e ndéve nasẽ mo'ãiha ko'águi nde rehe'ỹ. Upérõ Eliseo oho hendive.
31. Upe aja Guehazí oñemotenonde chugui kuéra ha omoĩ pe yvyra jekoha mitã rova ári, ha'e katu ndohechaukái oñeñanduha, upévare Guehazí ou jey Eliseo ruguãitĩvo ha he'i chupe: —Pe mitã noñeñandúi.
32. Oikévo Eliseo pe ógape, pe mitã oĩ tupápe omano pyréma.
33. Upérõ oike, omboty okẽ ha oñembo'e Ñandejárape. Ha'e ha pe mitã año oĩ koty pýpe.
34. Upéi ojupi hupápe ha oñeno pe mitã ári, ombojávo ijuru, hesa ha ipo mokõive pe mitã mba'éva rehe ha ojejopývo hese. Pe mitã rete oñepyrũ oñembyaku.
35. Upérõ Eliseo opu'ã ha oguata águio pégotyo upe kotýre. Upéi ojupi jey hupápe ha ojejopy pe mitã retére. Upéicha háguinte pe mitã iñatĩa 7 jey ha ojesape'a.
36. Eliseo ohenói Guehazípe ha he'i chupe: —Ehenói pe kuñakarai Sunem guápe. Guehazí ohenói ha oguahẽvo Eliseo rendápe, ha'e he'i chupe: —Kóina ápe ne memby.
37. Pe kuña oñemboja ha ojeity Eliseo pýre; upéi ohupi imemby ha osẽ pe kotýgui.
38. Upe rire Eliseo oho jey Guilgálpe. Upérõ oiko ñembyahýi guasu upépe ha peteĩ jey maranduhára kuéra oguapy jave hína Eliseo jerére, ha'e he'i hembiguáipe: “Emoĩ nde ólla guasu tatápe, ha ejapo mbaipy maranduhára kuéra peguarã.”
39. Peteĩ ha'e kuérava osẽ ñúme ka'avo rekávo, ojuhu peteĩ máta ka'aguy, oipo'o hi'a ojoguáva andai ka'aguy ha omoĩ henyhẽ ijahojápe. Ou rire ombovo ha omoĩ ivore óllape, oikuaa'ỹre mba'épa.
40. Upéi oñerenohẽ maranduhára kuérape, ha oñepyrũ vove ho'u pe mbaipy osapukái joa: —Maranduhára! Ko mbaipy oñepohano! Ha ndo'uvéi hikuái.
41. Eliseo katu he'i: —Peru chéve trígo ku'i. Ha oitývo pe trígo ku'i óllape, he'i: —Ko'ágã penohẽ chupe kuéra to'u. Opavave ho'u ha ndaiporivéi pe óllape mba'eve ivaíva.
42. Upéi oguahẽ peteĩ kuimba'e Baal-Salisá pegua oguerúva Eliséope 20 mbujape seváda oñembojy ramóva tatakuápe, ha trígo ku'i pyahu ivosápe. Upérõ Eliseo he'i hembiguáipe: —Eme'ẽ opavavépe to'u.
43. Hembiguái katu he'i chupe: —Mba'éicha piko ame'ẽta kóva 100 tapichápe? Ha Eliseo he'i: —Eme'ẽ chupe kuéra to'u, Ñandejára he'ígui ho'úta ha hembypataha.
44. Pe tembiguái ome'ẽ chupe kuéra; ho'u hikuái ha hembypa, he'i haguéicha Ñandejára.
17. Tupã, che mitã rusu guive niko nde che reko mbo'e ha ko'ágã peve amombe'u umi mba'e tuichaite nde rejapo vaekue.
18. Ko'ágã niko che tujáma ha che akã iñapatĩ, Tupã, anítei che reja rei. Amombe'úne gueteri umi ou vaerãme umi mba'e pyapy mbaretépe rejapo vaekue.
19. Ñandejára, nde reko joja yvágare ojepyso, tuichaite mba'e niko nde rejapo. Máva piko ndéicha Tupã?
20. Heta mba'e vai ha jepy'apy rupi che mbohasa, ágã amo ipahápe che mopu'ã jeýne. Yvykua ruguágui che renohẽ jeýne,
21. ha che moĩ porãvéne ymave guarégui. Upéi ejúne che myangapyhy.
22. Arpapu rorýpe romomba'e guasúne, nde hína Tupã ijeroviapy. Mbaraka púpe rogueropurahéine, nde hína Israélpe upe nde reko marangatúva.
23. Vy'ápe rogueropurahéine che rekove niko renohẽ ojejopy vaihágui.
24. Ára pukukue amombe'úne nde reko jojaha, ha umi oipota vaekue ahasa vai ho'úne ñemotĩ.
9. Iñate'ỹva tembiapópe ojoaju oporohundívare.
1. Jesús he'ipa rire ko'ã mba'e omaña yvága gotyo ha he'i: “Che Ru, ko'ágã niko oguahẽma che mbotuicha haguã chéve, nde Ra'ýpe, ha'e avei che rombotuicha haguã.
2. Nde niko remoĩ ipo guýpe opa yvypóra, ha'e ome'ẽ haguã jeikove opa'ỹva opa umi chupe reme'ẽ vaekuépe.
3. Ha upe jeikove opa'ỹva niko kóva: Ta nde kuaa ndéve Tupã añete ha peteĩetéva, ha Jesucrístope, upe nde rembou vaekuépe.
4. Che niko rombotuicha ko yvy ári, ha amoguahẽ hu'ãme upe nde reme'ẽ vaekue chéve ajapo haguã.
5. Aipóramo che Ru, taime nde ypýpe ha che mbotuicha jey, aime haguéicha ne ndive ko yvy ojejapo mboyve ramo guaréicha.
6. Umi nde reiporavo vaekuépe chéve reme'ẽ haguã, umívape aikuaauka mávapa nde. Nde mba'e vaekue ha'e kuéra, ha chéve reme'ẽ, ha ojapo hikuái ne rembipota.
7. Ko'ágã oikuaa hikuái opa mba'e reme'ẽ vaekue chéve, ndete voi reme'ẽ vaekue.
8. Amoguahẽ chupe kuéra nde ñe'ẽ, nde reme'ẽ vaekue chéve, ha iñe'ẽ rendu hikuái. Ohecha kuaa hikuái añete, che aju hague ne rendágui ha nde che mbou hague.
9. Añembo'e ndéve umi ne mba'évare, umi nde reme'ẽ vaekue chéve. Nañembo'éiri umi nde rehe ojerovia'ỹvare.
10. Opa umi che mba'éva niko ne mba'e, ha ne mba'éva, che mba'e avei. Ha'e kuéra rupi ojehecha ché che tuichaha.
11. Che niko ahátama aime haguã ne ndive ha naime mo'ã véima ko yvy ári. Ha'e kuéra katu opytáta gueteri ko yvy ári. Che Ru Marangatu, eñangareko hese kuéra nde réra pokatu, chéve reme'ẽ vaekue rupi, peteĩcha oiko haguã ha'e kuéra, nde ha che peteĩháicha.
12. Hendive kuéra aime aja ko yvy ári, che añangareko hese kuéra nde réra pokatu, nde reme'ẽ vaekue chéve rupi. Ha avave ijapytégui kuéra noñehundíri. Oñehundi upe oñehundi vaerãvante voi, oiko haguã hekoitépe Ñandejára Ñe'ẽ he'iháicha.
13. Ko'ágã niko aha ne rendápe, ha ha'e ko'ã mba'e ko yvy ári aime aja gueteri. Péicharõ ha'e kuéra avei henyhẽta vy'águi, che avy'aháicha.
14. Ahenduka vaekue chupe kuéra ne ñe'ẽ, ha upévare umi nde rehe ojerovia'ỹva ndaija'éi hese kuéra. Che remimbo'e kuéra niko ndaha'éi umi nde rehe ojerovia'ỹvaicha, ha che avei ndaha'éi.
15. Ndajeruréi ndéve renohẽ haguã chupe kuéra ko yvy árigui, ku ivaívaguinte eñangareko hese kuéra.
16. Che ndaha'eiháicha umi nde rehe ojerovia'ỹvaicha, ha'e kuéra avei ndaha'éi.
17. Emboyke chupe kuéra ne mba'erã, ne ñe'ẽ añeteguáva rupi.
18. Chéve che mbou haguéicha yvypóra kuéra apytépe ko yvy ári, péicha avei che amondo chupe kuéra yvypóra kuéra apytépe.
19. Hese kuerahápe niko che añemboyke ndéve guarã, ikatu haguã ha'e kuéra avei oñemboyke ndéve guarã ne ñe'ẽ añeteguáva rupi.
20. Na ñembo'éi ndéve hese kuéra añónte. Añembo'e avei ndéve umi che rehe ojeroviátavare ohendúvo chupe kuéra.
21. Ajerure ndéve ojoajupa haguã hikuái. Ha ku nde, che Ru, peteĩnteháicha che ndive ha che ne ndive, péicha avei ha'e kuéra peteĩnte haguã ñane ndive. Péicharõ, opa yvypóra ogueroviáta nde che mbou hague.
22. Che ambotuicha chupe kuéra nde che mbotuicha haguéicha, peteĩnte haguã ha'e kuéra oñondive, nde ha che peteĩnteháicha.
23. Che aiméta ipype kuéra ha nde che pype, ojoaju porã ha peteĩnte haguã ha'e kuéra oñondive. Péicharõ, opavave ohecha kuaáta nde che mbou hague ha nde rehayhuha chupe kuéra, chéve che rayhuháicha.
24. Che Ru, chéve niko reme'ẽ vaekue, ha aipota ha'e kuéra oĩ che ndive upe aimetahápe. Upépe ohecháta hikuái che reko mimbipa, reme'ẽ vaekue chéve opa mba'e rejapo mboyve, nde che rayhúgui.
25. Che Ru Marangatu, umi nde rehe ojerovia'ỹva niko na nde kuaái. Che katu roikuaa, ha ko'ãva oikuaáma avei nde che mbou hague.
26. Aikuaauka chupe kuéra mávapa nde, ha ajapovéta gueteri ahávo. Péicharõ, oĩta ipype kuéra mborayhu che rehe rerekóva, ha che avei aiméta ipype kuéra.”
Guarani Bible 1996
Guarani DC Bible Sociedad Bíblica Paraguaya, 1996